› Novinky › Beskydská folklorní veselice ☀️ Sochovy národopisné slavnosti

Beskydská folklorní veselice ☀️ Sochovy národopisné slavnosti

18.8.2022

Beskydská kultura je naprosto jedinečná a místní folklor má nepřerušenou tradici, která se táhne stovky let do minulosti. Na ni navazují i tzv. Sochovky — folklorní slavnosti ve Lhotce pod Ondřejníkem nedaleko Kozlovic, které se konají každoročně koncem srpna.

Nejen vlnou je beskydčan živ. Vše, co v naší beskydské manufaktuře na vlněné přikrývky a polštáře děláme, navazuje na zvyky a obyčeje našich předků. A ti se uměli panečku nějak veselit! Zažít to ostatně můžete i sami, pokud se k nám do Besky vydáte koncem srpna…

Rok se nám překulil do pozdního léta. Slunce v poledne sice ještě pálí, ale dny se neodvratně krátí a vzduch je prosycen předzvěstí podzimku. Na stromech dozrává ovoce a úroda z polí je téměř sklizena. Žně končí a nastávají oslavy hojnosti.

Je čas zpívat, hrát, tancovat a vesele se smát :)

A přesně v tuto dobu se v Beskydech ve Lhotce pod Ondřejníkem každoročně konají věhlasné Sochovy národopisné slavnosti, mezi místními Sochovky. Na tento folklorní festival přijíždějí stovky lidí potěšit se krásou lidových písní a tanců, zaskotačit si a pochutnat si na krajových dobrotách.

Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti — tohle krédo si osvojil folklorista Vincenc Socha, na jehož počest se slavnosti pořádají. Vincenc ve Lhotce prožil velký kus svého života, který zasvětil sběru lidových písní, zvyků a tanců z vesnic pod Beskydami.

Kráčel ve šlépějích svého předchůdce Leoše Janáčka a svým vytrvalým pátráním zaznamenal na 1200 lidových písní a 160 tanců. To jest skutečný poklad a nehynoucí památka tradiční lidové kultury Podbeskydí.

001

Festival Sochovy národopisné slavnosti v Lhotce pod Ondřejníkem. Foto: Sochovky

Jak „Sochovky“ probíhají?

Sochovy národopisné slavnosti se pořádají každý rok předposlední víkend v srpnu. Začínají odpoledním krojovým průvodem účinkujících od pamětní desky Vincence Sochy na obecním úřadu do přírodního amfiteátru u školky. Zde se postupně představí dětské a tematicky zaměřené dospělé folklorní soubory Lašska, včetně několika hostů. Následuje večerní lidová veselice s cimbálovkou až do rána bílého. Těšit se můžete i na regionální lahůdky jako jsou frgály, kyselica, bramborové placky či oblíbený nápoj vařonka.

002

Na festivalu vystupují rozmanité folklorní soubory převážně z oblasti Lašska. Foto: Sochovky

Kdo byl Vincenc Socha?

Pamětnice Věra Šejvlová se o Vincenci Sochovi vyjádřila: Tři životy by nestačily naplnit všechno to, co pan řídící – vždy klidný a usměvavý – stihl.

Vincenc Socha (1903–1970) se narodil v nedalekém Štramberku. Později se přiženil právě do Lhotky, kde si se svojí chotí postavili domek, počali dvě děti a jedno si osvojili. V průběhu času byl pilotem ve vojenské službě, vlasteneckým kantorem, ředitelem lhotecké školy, horníkem na dole Hlubina, cvičitelem v Jednotě československého Orla, pracovníkem JZD, farmářem, lesním dělníkem či vášnivým včelařem.

Hlavně to byl ale neúnavný objevitel prastarých zvyků a obyčejů lašského kraje. Sám o sobě napsal:

„Zabývám se sběrem lidových písní, zvyků a tanců, kterých se v našich vesnicích, zvláště pod Beskydami, až do dnešního dne hodně zachovalo.“

Celkem za svůj život dokázal zaznamenat na 1200 písní a na 160 tanců a tanečních variant. Z toho asi 150 tanců bylo publikováno ve třech sbornících, ze kterých folkloristé čerpají dodnes. V roce 1936 založil národopisný soubor Pilky s cílem zachovávat místní lidovou kulturu, hudbu, tance a zvykosloví.

Střípky a zajímavosti ze života Vincence Sochy:

Traduje se, že už jako letec se ucházel o ruku lhotecké rodačky a při svých pravidelných letech z Košic do Ostravy vždy zakroužil nad Lhotkou. Pamětníci vykládají: … Jak un chodil tady za Janu, tož nalítával eroplanem nad Lhotku, to byla senzace! Ftedy zmy se smjali, že jezdil za galanku eroplanem…
Ve Lhotce zřídil vlastní loutkové divadlo s téměř metrovými loutkami. Představení se hrála pro místní děti hlavně za druhé světové války, a to v prostorách lhotecké hospody.
Jako soukromý knihovník si ve svém domě zřídil knihovničku, kam si obyvatelé Lhotky chodili pro výpůjčky. Dala se u něj sehnat celá řada titulů, které byly ve své době na indexu zakázané literatury.
Jako cvičitel v Jednotě československého Orla se velmi dopodrobna zabýval tělesným vývojem dětí a vhodností cviků pro děvčata a hochy v příslušném věku. Ve svém sešitě o tělesné výchově sepsal mnoho návodů, jak správně s dětmi cvičit.
Během svého působení v JZD vybudoval farmu zaměřenou na pěstování rybízu a jahod.
Byl vášnivý včelař. U jeho domu dodnes stojí starý včelín, kde choval několik rojů.
Miloval kosení trávy. I přesto, že měl jednu z nejmenších kos a obecně je známo, že byl Socha spíše drobné postavy, v kosení trávy býval vždy nejrychlejší a předstihl i ostatní.
V letech 1951–1960 pracoval jako horník na dole Hlubina v Ostravě, kde onemocněl plicní chorobou. V důsledku nemoci odešel do invalidního důchodu. Folklóru se ale věnoval i nadále. Přednášel na tanečních kurzech, kde vedl praktický výcvik tanců.
Na vlakové stanici Ostrava hlavní nádraží začíná staniční hlášení znělkou písně Už ty pilky dořezaly. Nebýt Vincence Sochy a jeho práci, píseň by se možná ani nedochovala.